„Tento projekt nesmí být realizován," zdůraznil Duda.

Podle jeho názoru Severní proud 2 povede k narušení energetické rovnováhy, vytvoří hrozbu energetické bezpečnosti řady zemí střední a východní Evropy a posílí dominantní roli Gazpromu. Myslí si, že v této otázce nejde o ekonomický, ale geostrategický projekt.

Duda si také myslí, že pro Německo by byl účelnější nákup většího množství zkapalněného přírodního plynu, například od USA.

„Je to také strategické politické rozhodnutí," zdůraznil polský prezident. Steinmeier nesouhlasil s takovým prohlášením a oznámil, že to musí být ekonomické, nikoliv politické rozhodnutí.

Navíc polský lídr vyjádřil překvapení, že Evropská komise jednoznačně nevystoupila s negativním ohodnocením Severního proudu 2.

Stavby plynovodu

Projekt Severní proud 2 počítá s položením dvou řad potrubí s kapacitou 55 miliard kubických metrů plynu ročně přes Baltské moře.

Nový plynovod bude postaven vedle Severního proudu. Bude procházet přes teritoriální a výlučné ekonomické zóny zemí ležících na pobřeží Baltského moře — Rusko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo. Povolení ke stavbě je nutné získat už jen od Kodaně.

Proti stavbě plynovodu vystupuje několik zemí, zejména Ukrajina. V Kyjevě se bojí, že přijdou o příjmy z tranzitu ruského plynu do Evropy. USA jsou také proti Severnímu proudu 2, protože mají plány na export svého zkapalněného přírodního plynu do Evropy. Navíc lídři Lotyšska, Litvy a Polska považují projekt za politicky motivovaný.

Ruské orgány opakovaně uváděly, že Severní proud 2 je výlučně ekonomický projekt. Vladimir Putin uváděl, že budoucí tranzit plynu přes ukrajinské území, pokud bude zachován, musí odpovídat ekonomickým požadavkům.