Na českém portálu iDnes.cz to uvádí Marek Tomanka.

Kromě Česka a Slovenska byly do výzkumu zahrnuty i další země jako Maďarsko a Rakousko, které sdílí kulturní kořeny, ale také řada dalších zemí, mezi nimiž jsou například Německo, Francie, Belgii, Dánsko a Finsko.

Výsledky výzkumu ukázaly, že po vzniku Československa v roce 1918 rozdíl v životní úrovni mezi českými obyvateli a občany Rakouska a Německa sice existoval, ale nebyl tak patrný jako za poslední století. Podle autora článku se tento značný rozdíl projevuje především v úrovni HDP na jednoho obyvatele. Co se ale týče průměrné délky dožití či indexu jeho kvality (HDI), jsou zde jen minimální rozdíly.

Ivor Lehoťan, výkonný ředitel společnosti TopForex, dodává, že úroveň HDP Česka se nejvíce přiblížila jeho západním sousedům především v meziválečných obdobích. Výzkum také odhalil, že úroveň HDP na jednoho obyvatele dosahovala v roce 1920 v Československu přibližně 80 % produkce Rakouska a 70 % produkce Německa. V roce 1946 bylo HDP dokonce vyšší než ve Francii a v Německu.

Během posledních sta let se situace patrně změnila, a to především v ekonomickém výkonu zkoumaných zemí, píše Tomanka. Hlavním důvodem byl nástup komunistického režimu, který byl pro ekonomiku devastující. V roce 2017 dosáhla Česká republika jen 46 % ekonomického výkonu Rakouska a 48 % v porovnaní se stejným ukazatelem v Německu.

Mimo jiné byl ekonomický vývoj zemí ovlivněn rozdělením republiky, k němuž došlo v roce 1993. „Česko a Slovensko čekaly po rozdělení odlišné cesty, a to jak kvůli rozdílné vyspělosti a infrastruktuře, tak kvůli přijetí eura na Slovensku," tvrdí Lehoťan. V současné době činí rozdíl HDP mezi Českem a Slovenskem pouhých 14 %.

Délka a kvalita života

Výzkum dále porovnával průměrnou délku dožití při narození v roce 1921 a v roce 2016. „Očekávaná délka dožití při narození velice rychle roste v celém světě, obzvlášť v Evropě. Technologický pokrok zvýšil dostupnost a kvalitu zdravotní péče a také životní standard," říká analytik společnosti CETA Pavel Peterka. Za poslední století se Česko v rámci tohoto ukazatele značně přiblížilo Německu a Rakousku, kdy rozdíl činí pouhé dva roky. Zatímco na Slovensku se jedná o rozdíl čtyř let. Podle výzkumu tomu napomohla i industrializace, díky které v Evropě vznikl dostatek bohatství. S tím souvisí i pokrok v lékařství, jehož důsledkem je značný pokles úmrtnosti dětí a zvýšení kalorického příjmu na osobu.

Dalším ukazatelem, na který se výzkum zaměřil, je index lidského vývoje (HDI), který bere v potaz zdraví, vzdělání a životní standard v jednotlivých zemích. Z výzkumu vyplývá, že se tento index oproti roku 1920 ve všech sledovaných zemích značně zvýšil. Výzkum však podotýká, že je v indexu stále patrný rozdíl mezi zeměmi bývalého východního bloku a jejich západními sousedy.

„Prodlužuje se průměrná doba života, (…), drtivá většina obyvatel Evropy je dobře živená a ubytovaná, průměrný pracovní týden klesl z 60 hodin týdně pod 40 hodin týdně, zvýšila se dostupnost vzdělání, cestování je mnohem jednodušší a mnoho dalšího," domnívají se analytici.

Velký pokrok české společnosti

Navzdory jednotlivým rozdílům v ekonomickém vývoji zemí je patrné, že během století dokázala Česká republika dvojnásobně zvýšit HDI. Závěrem výzkum uvádí, že současná česká společnost je v porovnání s 20. léty, která jsou obecně považována za zlaté období v historii státu, mnohem vyspělejší. Hlavním důvodem prezentace první republiky jako idylického období českých dějin je podle výzkumníků z CETA a TopForexu skutečnost, že v tomto období nebylo Československo považováno za „chudšího bratra" západních zemí.