
Na to na Twitteru okamžitě reagoval 1. místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka: „Nezklamal sebe, zklamal úřad, který zastává. Masaryk, kdyby dnes slyšel rozhlas, tak by spadl z koně." Jiné osoby českého politického Olympu mluvily stejně ostře. Co ve skutečnosti způsobilo jejich vztek? Má hlava státu právo použít během svého projevu expresivní slovní zásobu?
Takto vidí situaci z Moskvy Boris Šmelev, vedoucí Centra zahraniční politiky Ústavu ekonomiky Ruské akademie věd:
Je známo, že se Vladimir Putin během komunikace s novináři a občany také nevyhýbá expresivní a pestré slovní zásobě…
Pro nás je to normální jev, protože v Rusku je poněkud jiná politická kultura a postoj k vůdci než v Evropě. Jeho ostré výrazy se libí veřejnosti a politické prostředí prostě kopíruje tento styl. Takže ke sporům a rozhořčením kvůli Putinovým tvrdým výrazům nedochází. Mimochodem v Rusku dokonce i carové používali sprostou mluvu. Zvláště se tím vyznačoval car Alexandr III., který klel jako pohan. Stalin také používal výrazy na pokraji faulu. Nepřekvapíte Rusy silnými slovy! Je zajímavé, že se zdá, že nyní se tento jev rozšiřuje do Evropy.
Podle posledního (zářiového) průzkumu CVVM 51 % voličů důvěřuje prezidentu Zemanovi. Toto číslo se udržuje od května do června. Ale mezi politicky korektními poslanci je rating důvěry jen něco přes 30 %, vláda nedosahuje 40 %. Ukazuje se, že vulgarismy v Zemanově řeči, který znepokojuje intelektuály, nevystraší obyčejné voliče?
Líbí se vám taková slovní zásoba, vždyť jste původně diplomat?
Ano, pracoval jsem na MZV na Diplomatické akademii, a proto jsem si zvykl na pečlivé zacházení se slovem a já sám nepřijímám drsnost a hrubost. Ale to je můj osobní specifikum. Objektivně v použití expresivní slovní zásoby politikem dokonce nejvyššího stupně nic kriminálního nevidím.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce