Muži starší 35 let, ženy po čtyřicítce a ti, jejichž rodiče trpěli těmito nemocemi, patří do rizikové skupiny. U příležitosti Světového dne srdce Sputnik hovoří s odborníky o nejnovějších úspěších kardiologie.

Záplata na srdci

Na podzim roku 2014 vědci z lékařské školy Stanfordovy univerzity operovali prase. Několik dní před tím mělo zvíře záchvat, jehož následkem zůstaly na srdci jizvy: přibližně totéž se stává s člověkem při infarktu.

Lékaři použili nedávné výzkumy španělských kolegů a vytvořili speciální záplatu na základě bezbuněčného kolagenu, do něhož zabudovali bílkovinu FSTL1. Tato látka z epikardiální tkáně je schopna obnovovat buňky srdečního svalu. Plán byl jednoduchý: záplata má zlepšit regeneraci současných buněk a stimulovat růst nových.

Takový přístup se vyplatil: prasečí srdce se rychle hojilo a celkově fungovalo lépe. Podobné výsledky přinesly i pokusy na myších. Vědci slibují, že v nejbližších dvou letech začnou provádět klinické zkoušky i na lidech. Jestliže bude vše probíhat úspěšně, podstatně to změní situaci se srdečně-cévními onemocněními, která dnes vůbec není růžová.

Umírá každý druhý

„Statistika uvádí, že na následky srdečně-cévních onemocnění umírá 56 procent lidí. Tento ukazatel je typický pro všechny rozvinuté země Evropy, ale v Rusku umírá více — ročně kolem jednoho milionu lidí," říká akademik Jurij Bělenkov, ředitel kliniky nemocniční terapie První státní lékařské univerzity I. M. Sečenova, doktor lékařských věd.

Nejvíce nebezpečnými onemocněními jsou vysoký tlak a ateroskleróza včetně akutního infarktu myokardu a ischemické choroby srdeční. Podle akademikových slov následkem těchto nemocí umírá 90 procent pacientů s nemocným srdcem.

Rizikovou skupinu tvoří ženy starší 45 let a muži nad 35 let. V organismu začíná docházet k hormonálním změnám a nemoci spojené se srdcem jsou překonávány mnohem složitěji.

„Nástup na rozcvičku"

V poslední době pozorujeme značný pokrok v léčení srdečně-cévních onemocnění. Například pracovníci Spolkové vysoké technické školy v Curychu vytvořili pomocí 3D-tisku zcela funkční umělé srdce a mezinárodní skupina vědců vytvořila implantovatelné pouzdro pro srdce, které pomáhá pumpovat krev. Prevence však stále zůstává nejúčinějším prostředkem boje proti infarktu a ischemické chorobě srdeční.

Pouhých dvacet minut rozcvičky denně ochrání srdce, kosti a svaly před poškozením a značně sníží riziko infarktu a cévní mozkové příhody, a dvě hrsti ořechů týdně sníží pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění téměř o čtvrtinu. V nedávném výzkumu vědci z Německa a Velké Británie ukázali, že čtyři šálky kávy týdně mají blahodárný vliv na aktivitu srdečních buněk a jejich schopnost obnovy při infarktu myokardu a také pomáhají bojovat proti cukrovce.

Jak oklamat dědičnost

„Existují geneticky pevně determinovaná srdeční onemocnění. Například hypertrofická kardiomyopatie nebo hypercholesterolemie. Viděl jsem takové případy ve své praxi, je to nevelká část srdečně-cévních onemocnění. Dále jde o geneticky podmíněné predispozice. Například jestli měla babička a maminka vysoký tlak, vnučka bude mít samozřejmě také sklon k tomuto onemocnění. Ale to neznamená, že opravdu onemocní. Pokud však bude vést nesprávný způsob života, špatně se stravovat, nebude o sebe pečovat, s pravděpodobností 90 procent také onemocní," vysvětluje akademik Bělenkov.