Podle slov SÄPO je nyní na internetu prováděna „rozsáhlá činnost" s cílem zmařit volební proces. Například ve zprávě pro tisk, která byla uveřejněna minulý týden, se uvádělo, že „byly nabourány už existující a také vytvořeny nové účty na sociálních sítích s cílem šíření dezinformací, aby byla polarizována a rozštěpena společnost těsně před volbami". Jako další příklad „zásahu" byly ve zprávě uvedeny „DDoS útoky a pokusy nabourat se do informací politických stran a organizací". Přesněji řečeno toto vše nemá nic společného s „operacemi vlivu", píše Svenska Dagbladet.

Podle definice uvedené ve zprávě Švédské vojenské zpravodajské služby za rok 2016 jsou „operace vlivu" většinou prováděny „zainteresovanými státy, které se snaží ovlivnit bezpečnostní politiku jiných zemí" s cílem „vytvořit atmosféru zmatku, nedůvěry nebo nespokojenosti", aby ovlivnily rozhodnutí, názory nebo chování. Služba státní bezpečnosti Švédska ve své zprávě za rok 2017 jednoznačně podpořila tuto terminologii: „Je to dobrá definice, která jasně stanoví hranici mezi běžnou prací při vytváření veřejného mínění a operací vlivu. My sami pracujeme na podobné definici," cituje Svenska Dagbladet.

O „ruských pokusech ovlivnit volební kampaně" se začalo aktivně hovořit po prezidentských volbách v USA, připomíná autor. Ve Švédsku politici, včetně vlády, i úřady různých úrovní varovali před velkým rizikem a vyjadřovali obavy, že se Rusko pokusí provést něco podobného i před švédskými volbami. K finále předvolebních příprav začala podobná varování utichat, jelikož se nic zvláštního ve Švédsku dosud nestalo, konstatuje Svenska Dagbladet.

Zároveň byla zpráva od SÄPO pro média vydána pod názvem: „Pokusy ovlivnit důvěru k volebnímu procesu". To vytváří u čtenáře dojem, že nějaké pokusy skutečně existují, uvádí autor. „V podvědomí se vám mimovolně vybaví Rusko," píše. Nicméně všechny „příklady", které jsou potom uváděny je už výše uvedená činnost na internetu bez jakékoliv dokázané souvislosti se „zainteresovaným státem". To znamená, že podle obecně uznávané definice to v žádném případě nelze přiřadit k „operacím vlivu", zdůrazňuje se v článku.

K podobnému závěru docházejí i samotní zástupci SÄPO: „V současné chvíli Služba státní bezpečnosti nevidí žádné rozsáhlé operace vlivu, za nimiž by mohly stát zahraniční orgány," uvádí se dále ve zprávě úřadu. Nicméně veřejnému mínění už byla způsobena škoda, uvádí se v článku: „Vždyť média většinou vytvářejí své titulky podle toho, o čem se hovoří na začátku, a ne uprostřed nebo na konci zprávy pro tisk."

Například ve Švédském rozhlase, který jako první uveřejnil tuto zprávu, vyšla pod názvem: „SÄPO: Je mnoho pokusů ovlivnit volby". A až ke konci bylo možné pochopit, že nejde o „operace vlivu" a veškerá „mimořádná činnost", o níž se hovoří v referátu, nemá nic společného se „zahraničními orgány", uvádí Svenska Dagbladet.

V tisku byla uveřejněna verze předložená v redakci informační agentury: „SÄPO registrovala stoupající počet pokusů ovlivnit volby." Důležité vysvětlení, že nešlo o nějaké „operace vlivu", bylo uvedeno až zcela na konci, zdůrazňuje se v článku: „Následkem toho, že SÄPO podala svou informaci s takovým názvem, média ji uveřejnila z nesprávného úhlu pohledu. A skutečná zpráva o tom, že žádný stát nezasahuje do švédských voleb, se více méně ztratila z očí."

Státní služba bezpečnosti Švédska musí soustředěněji a zodpovědněji přistupovat k otázce komunikace s veřejností, a to jak přímo, tak i prostřednictvím médií, přiznává autor. „Jinak může vzniknout podezření, že skutečným cílem této zprávy pro tisk bylo úmyslné vytvoření představy, že Putin obchází švédské volební místnosti," uzavírá Svenska Dagbladet.