Podle nedávno uveřejněných údajů Eurostatu za rok 2016 celkový koeficient porodnosti, to znamená počet živě narozených dětí na jednu ženu, v Kosovu a Metochii tvoří 1,66, zatímco v samotné Albánii činí 1,54, což je méně než celoevropský index, tvořící 1,6 na jednu ženu. Odborníci v oblasti demografie tvrdí, že pro jednoduchou reprodukci populace je třeba, aby koeficient celkové porodnosti činil minimálně 2,1.

Jak značný je pokles porodnosti u albánského obyvatelstva, ukazují údaje z počátku 90. let minulého století, podle nichž v Albánii na každou ženu připadalo 2,96 dětí a v Kosovu 3,59, díky čemuž se Kosovo dostalo na první místo v porodnosti v Evropě.

Nicméně představy o velkých albánských rodinách jsou stále ještě aktuální, jinak by tyto údaje nebyly tak velkým překvapením pro společnost, jelikož informace, ukazující na změny demografické situace mezi albánským obyvatelstvem, byly uveřejňovány i dříve.

Na otázku, proč mýtus o albánské rodině s mnoha dětmi trvá a vyvolává prognózy, že v roce 2080 bude v Srbsku více Albánců než Srbů, historik Aleksandar Rakovic odpovídá, že podobné představy o demografii tohoto národa jsou často šířeny prostě ze setrvačnosti.

„Myslím, že je to setrvačnost na základě toho, že kdysi měli Albánci skutečně více dětí než Srbové. K nám přišel „Woodstock" mnohem dříve. Upřímně řečeno k nim dosud nedošel, ale určité západní trendy jsou cítit. K nám přišly společně se spotřebitelskou společností. Myslím, že problémy s reprodukcí obyvatelstva v Srbsku začaly v 60. letech minulého století. Prostě Albánci se mnohem později ocitli ve stejné situaci, v níž jsme se my ocitli již dávno. Srbové mají už půl století nízkou porodnost a velký úbytek obyvatelsva následkem migrace," vysvětluje odborník Sputniku.